Zásobníky plynu jsou na dně. Za teplo si letos připlatíte tisíce navíc

Naplněnost evropských zásobníků plynu klesla k polovině léta 2026 pod 55 procent. Pro srovnání – ve stejném období loňského roku to bylo přes 75 procent. Číslo, které vypadá jako statistická nudná položka, se během pár měsíců promění v částku na vaší faktuře za plyn i elektřinu. A ta částka nebude malá.

Kdo sleduje ceny na burze TTF v Nizozemsku, ten už týdny vidí nervozitu. Plyn se v červenci obchoduje nad 40 eur za megawatthodinu, což je o desítky procent víc než ve stejném období minulý rok. Přitom léto je klasicky obdobím, kdy se plyn nakupuje levně a natlačuje do podzemních zásobníků – Dolní Bojanovice, Háje u Příbramě nebo Štramberk se plní právě teď. Jenže letos nákupčí platí víc, protože nabídka je napjatá a poptávka z Asie po LNG roste rychleji, než se čekalo.

Proč jsou zásobníky tak prázdné

Důvodů je víc a sčítají se. Zima 2025/2026 byla v severní Evropě delší a chladnější, než ukazovaly předpovědi – únor a březen táhly spotřebu nahoru přesně v okamžiku, kdy se očekávalo první jarní tání zásob. Německo a Rakousko čerpaly ze svých úložišť razantněji, protože větrné elektrárny měly slabší sezónu a chybějící výrobu musely dorovnávat plynové elektrárny.

K tomu se přidává structural problém – ruský plyn přes Ukrajinu přestal proudit definitivně od začátku roku 2025, tranzitní smlouva vypršela a obnovena nebyla. Evropa tak přišla o posledních pár procent levného potrubního plynu, který ještě donedávna tekl. Zbytek musí dorovnávat LNG tankery, a o ty se přetahuje s Čínou, Jižní Koreou a Japonskem. Když Asie nabídne vyšší cenu, tanker prostě zamíří tam.

Podle dat OTE a analýz zveřejněných na OTE-CR.cz klesla naplněnost zásobníků v Česku k červenci na podobnou úroveň jako ve zbytku kontinentu – něco přes 50 procent, což je nejméně od zavedení povinných minimálních zásob. Ministerstvo průmyslu a obchodu už avizovalo, že plán 80 procent naplnění k 1. listopadu bude letos těžké splnit bez výraznějších nákupů za aktuální vysoké ceny.

Kolik to bude stát domácnost

Zkusme si to spočítat. Průměrná česká domácnost vytápěná plynem spotřebuje ročně kolem 20 MWh. Při ceně plynu na burze kolem 40 eur/MWh (plus distribuce, daně a marže dodavatele) se dostáváme na maloobchodní cenu okolo 2,80–3,20 Kč/kWh, tedy zhruba o 20–30 % víc než loni v tomto období. To znamená navýšení roční platby o 8 000 až 12 000 Kč u průměrné domácnosti v rodinném domě.

U firem, které topí nebo vaří plynem ve větším – pekárny, sklárny, textilky – jsou částky řádově vyšší a rozdíl v nákladech může rozhodovat o tom, jestli je výroba ještě rentabilní. Někteří průmysloví odběratelé už letos v létě uzavírají forwardové kontrakty na zimu 2026/2027, aby se pojistili proti dalšímu růstu. Fixace ceny teď, i za aktuálně nepříjemných 40+ eur/MWh, může být levnější než nákup na spotu v lednu, pokud se zima protáhne podruhé za sebou.

Plyn táhne nahoru i elektřinu

Tohle je bod, který lidi často přehlížejí. Cena plynu se přímo propisuje do ceny elektřiny, protože plynové elektrárny často určují mezní cenu na denním trhu (merit order efekt). Když plyn zdraží, zdraží i elektřina ve špičkách, kdy chybí obnovitelné zdroje a síť potřebuje rychle nastartovatelný výkon.

To je přesně situace, kde dává smysl sledovat spotové ceny elektřiny na denním trhu a přizpůsobit spotřebu – třeba nabíjení elektromobilu nebo tepelného čerpadla – hodinám, kdy je elektřina levná. Domácnosti s dynamickým tarifem a chytrým řízením spotřeby mohou i v draze zimě ušetřit desítky procent oproti fixní sazbě, protože cenové špičky trvají jen pár hodin denně, ne celý den.

Firmy a výrobci FVE mají navíc možnost jít ještě dál – zapojit se do obchodování s flexibilitou a nabídnout síti schopnost omezit nebo naopak zvýšit odběr přesně ve chvíli, kdy je to potřeba. Za tuhle službu se platí, a v roce, kdy jsou ceny energií nervózní kvůli plynu, se to vyplatí víc než jindy.

Co dělá Evropská unie a proč to nestačí

Brusel tlačí na členské státy, aby plnily společný cíl 90procentní naplněnosti zásobníků k listopadu – ale s výjimkami a odklady, protože fyzicky se to letos nedá stihnout bez enormních nákladů. Evropská komise zároveň jedná o dalších sankcích vůči ruskému LNG, což paradoxně může trh ještě víc zpřísnit, protože byť oklikou, ruský plyn stále tvoří část evropského mixu přes reexporty.

Německo spustilo nové plovoucí LNG terminály v Brunsbüttelu a Wilhelmshavenu, ale kapacita nestíhá pokrýt výpadek ruského tranzitu. Polsko a Litva rozšiřují svoje terminály, Česko spoléhá primárně na kapacitu v Nizozemsku a Belgii přes existující dálkovody. Krátkodobě to znamená, že Evropa je závislá na tom, kolik LNG jí Katar, USA a Alžírsko ochotny prodat za konkurenceschopnou cenu oproti Asii.

Realisticky – ceny plynu na zimu 2026/2027 pravděpodobně zůstanou zvýšené, i když ne nutně na úrovni energetické krize 2022. Ale rozhodně to nebude návrat k cenám pod 25 eur/MWh, na které si Evropa zvykla v letech 2023–2024.

Jak se domácnosti a firmy mohou bránit

Není to jen o čekání, až vláda něco vyřeší. Existuje pár konkrétních kroků:

Domácnosti mohou přejít z plynového vytápění na tepelné čerpadlo kombinované s fotovoltaikou – investice se dnes při současných cenách plynu vrací rychleji než před dvěma lety. Pokud vlastníte FVE, vyplatí se zjistit, jak funguje sdílení elektřiny mezi odběrnými místy – přebytky ze střechy můžete nasměrovat třeba do bytu rodičů nebo firmy, místo abyste je prodávali za pár haléřů zpět do sítě.

Firmy s vyšší spotřebou by měly zvážit energetický audit a fixaci části portfolia. Energetické poradenství dnes umí spočítat, jestli se vyplatí kombinace vlastní výroby, baterie a účasti na trhu s flexibilitou, nebo jestli je lepší čistě hedžovat cenu plynu forwardem.

Obce a bytová družstva zase řeší, jestli nejít cestou komunitní energetiky – sdílet výrobu z jedné velké střechy nebo komunitní FVE mezi víc odběrných míst. Tohle téma podrobně rozebírá i sdilenielektriny.com, kde najdete konkrétní modelové výpočty úspor pro různé typy domácností.

Co sledovat do konce roku

Klíčová čísla, která ukážou, jestli se situace zlepší nebo zhorší: naplněnost zásobníků k 1. říjnu (cíl je aspoň 80 %), vývoj cen LNG spotů v Asii (pokud tam poptávka klesne, uvolní se kapacita pro Evropu) a samozřejmě počasí – studený říjen by mohl spustit další vlnu nervózních nákupů podobnou té z podzimu 2021.

Sledovat vývoj má smysl přímo u zdroje – ERÚ pravidelně publikuje statistiky naplněnosti a cenové reporty, podobně jako OTE, které spravuje český trh s elektřinou a plynem.

Závěr: připravte se dřív, než bude pozdě

Historie posledních čtyř zim ukazuje jedno – kdo čeká na to, až přijde mráz a pak řeší dodavatele nebo fixaci ceny, platí nejvíc. Ceny plynu a elektřiny spolu úzce souvisí a oba trhy jsou letos nervóznější, než by si kdokoliv přál. Ať už jde o fixaci ceny plynu, přechod na tepelné čerpadlo, nebo zapojení do sdílení elektřiny přes platformu pro sdílení elektřiny, rozhodnutí udělané v létě je levnější než to samé rozhodnutí v lednu za mrazu. Odhaduji, že do konce roku uvidíme aspoň jednu vládu v EU, která oznámí mimořádnou intervenci na trhu s plynem – otázka je jen kdy a jak moc to pomůže.

Zdroje

Obchodujete s batteriovými úložišti nebo hledáte partnera pro flexibilitu a day trading elektřiny? SmartEnergyShare nabízí kompletní řešení pro BESS projekty od 50 do 250 kW — obchodování flexibility, SVR služby a IoT monitoring. Zjistěte víc →

Další články na toto téma najdete na: SmartEnergyShare.info Cena plynu padá o více než deset procent. Naděje na mír v... Vice o sáhne evropa