Česku ubývá nových solárů, zájem o baterie prudce roste

Pamatujete na ty zlaté časy před dvěma lety? Obchodníci se soláry nestíhali zvedat telefony, instalační firmy měly vyprodáno na rok dopředu a stát sypal dotace horem dolem. Každý, kdo měl na střeše aspoň pár metrů čtverečních volného místa, chtěl svou vlastní elektrárnu. Jenže v roce 2026 je realita jiná. Trh s fotovoltaikou v Česku dospěl a s ním přišlo i vystřízlivění. Čísla mluví jasně: počet nově instalovaných panelů na rodinných domech meziročně klesá. Lidé už nekupují "jen panely", protože pochopili, že bez chytrého řízení a pořádného úložiště jim je vlastní elektřina v poledne, kdy ji nikdo nechce, v podstatě k ničemu.

Zatímco solárů ubývá, trh s bateriemi doslova explodoval. Důvod je prostý – spotové ceny elektřiny. Když v létě svítí slunce v celém Německu i u nás, cena na trhu padá do záporu. Pokud nemáte baterku, v lepším případě dodáváte do sítě zadarmo, v tom horším za to ještě platíte. Češi už nejsou ti naivní investoři, co věří pohádkám o "elektřině zdarma". Dneska se hraje o flexibilitu a schopnost prodat energii ve chvíli, kdy je jí v síti málo.

Éra "hloupých" panelů končí. Proč Češi přestali montovat soláry bez baterek?

Statistiky z prvního pololetí letošního roku ukazují fascinující trend. Počet žádostí o dotaci na samotnou fotovoltaiku klesl o více než třetinu. Naopak zájem o kombinaci s velkokapacitním bateriovým úložištěm (BESS) vzrostl o desítky procent. Lidé konečně pochopili, že fotovoltaika bez baterie je jako auto bez nádrže – funguje jen tehdy, když zrovna tankujete.

Hlavním viníkem tohoto posunu je paradoxně úspěch solárů v minulých letech. Máme jich v síti tolik, že v letních měsících vzniká obrovský přebytek, který sráží tržní ceny na nulu. Majitelé starších instalací, kteří vsadili na prosté přetoky do sítě bez akumulace, teď spláčou nad výdělkem. Návratnost jejich investice se protáhla z původních sedmi let na patnáct. Naopak ti, kteří vsadili na chytré bateriové systémy, se dnes smějí.

Dnešní investor už neřeší jen výkon panelů. Ptá se na kapacitu baterie, rychlost jejího nabíjení a hlavně na to, jestli jeho střídač umí komunikovat s vnějším světem. Bez IoT monitoringu a automatizace je totiž i ta nejdražší baterie jen drahým těžítkem v garáži. Pokud chcete vědět, jak ze své elektrárny vytřískat maximum, podívejte se, jak funguje sdílení elektřiny. Je to cesta, jak prodat své přebytky sousedovi nebo vlastní firmě za mnohem lepších podmínek, než vám nabídne klasický distributor. Více o těchto inovacích se dočtete také na webu SmartEnergyShare.info.

Dividendová facka od E.ONu: Zisky klesají, ale miliardy tečou do Německa

Zatímco domácnosti řeší, jak ušetřit každou kilowatthodinu, velcí hráči hrají úplně jinou ligu. Energetický gigant E.ON nedávno zveřejnil své hospodářské výsledky a pro mnohé to bylo překvapení. Zisk české pobočky sice meziročně mírně klesl, ale přesto se firma rozhodla poslat do své mateřské centrály v Německu rekordně vysokou dividendu.

Tento krok vyvolal v českých luzích a hájích vlnu emocí. Kritici poukazují na to, že zatímco koncoví zákazníci stále platí relativně vysoké poplatky za distribuci a regulované složky ceny, peníze vydělané na českém trhu odcházejí sanovat rozpočty v Essenu. Je to klasická ukázka toho, jak funguje moderní korporátní energetika. Pro koncového uživatele je to jasný signál: nečekejte, že vás velcí dodavatelé spasí. Jejich prioritou je akcionář, nikoliv váš rodinný rozpočet.

Právě tato situace nahrává rozvoji nezávislých řešení. Čím více budeme energeticky soběstační, tím méně nás bude bolet, kolik miliard odteče za hranice. Ideálním nástrojem pro boj s dominancí velkých hráčů je obchodování flexibility. Pokud máte baterii a dokážete ji v pravou chvíli nabídnout síti pro vyrovnání odchylek (tzv. SVR služby), stáváte se pro systém partnerem, nikoliv jen "dojnou krávou". E.ON a další sice mají síť, ale vy máte to, co oni nutně potřebují – schopnost rychle reagovat na výkyvy. To je budoucnost, kde se role obrací.

Mělnické uhlí jde do důchodu. Budou Češi topit vlastním odpadem?

Když se řekne Mělník, většině lidí se vybaví mohutné chladicí věže hnědouhelné elektrárny, která dekády zásobovala Prahu teplem. Jenže doba uhelná končí a Mělník prochází největší transformací ve své historii. Vedle starých bloků vyrůstá moderní zařízení na energetické využití odpadu (ZEVO). Je to ambiciózní projekt, který má vyřešit dva problémy najednou: co s tunami komunálního odpadu, který už nesmíme sypat na skládky, a čím nahradit špinavé uhlí při výrobě tepla a elektřiny.

Nové ZEVO nebude jen spalovnou v tom starém slova smyslu. Půjde o vysoce efektivní kogenerační jednotku, která dokáže z tuny odpadu vytěžit maximum energie při dodržení nejpřísnějších emisních limitů. Pro Prahu a okolí je to kriticky důležitý projekt. Bez něj by ceny tepla po odstavení uhelných kotlů vystřelily do nebeských výšin. Takhle se odpad stává cennou surovinou.

Tento trend decentralizace a využívání lokálních zdrojů přesně zapadá do skládačky moderní energetiky. Stejně jako ZEVO využívá "odpad" k výrobě energie, domácnosti mohou využívat své "přebytky" k podpoře sítě. Pokud vás zajímá, jak se do tohoto systému zapojit, prostudujte si sekci pro obce a města na portálu SmartEnergyShare. Města jako Mělník nebo Praha už chápou, že energetika roku 2026 není o jednom velkém zdroji, ale o chytré kombinaci mnoha různých technologií. O technologických detailech podobných projektů často píše i ElectricShare.cz.

Polský vítr mění pravidla hry: První elektřina z Baltu už krmí středoevropskou síť

Zatímco my v Česku se hádáme o každou větrnou elektrárnu na kopci, naši severní sousedé v Polsku udělali obrovský skok vpřed. Polsko oficiálně vstoupilo do éry offshore energetiky. První gigantické větrníky v Baltském moři začaly dodávat elektřinu do sítě a je to změna, kterou pocítíme i my v Praze nebo Brně. Proč? Protože polský vítr je stabilnější, silnější a hlavně – polské offshore parky mají výkon srovnatelný s několika bloky jaderných elektráren.

Vstup Polska mezi větrné velmoci znamená, že středoevropský trh s elektřinou dostává další silný impuls. Ve chvíli, kdy v Baltu pořádně foukne, cena elektřiny na burze včetně té spotové poletí prudce dolů. Pro české majitele baterií je to skvělá zpráva. Mohou v tyto momenty nakupovat extrémně levnou energii z Polska, uložit si ji a prodat (nebo spotřebovat) ve chvíli, kdy vítr utichne a ceny se vrátí k normálu.

Tento přeshraniční efekt krásně ukazuje, jak propojená je dnešní Evropa. Už nejsme energetický ostrov. To, co se děje v Gdyni, ovlivňuje vaši fakturu za elektřinu v Olomouci. Abychom se v tom všem neztratili, potřebujeme nástroje, které nám umožní na tyto výkyvy reagovat automaticky. Portál SmartEnergyShare nabízí přesně takové řešení SmartEnergyShare, které propojuje výrobce, spotřebitele i obchodníky do jednoho funkčního celku. Podívejte se na jejich ceník a zjistěte, jak můžete na polském větru vydělat i vy, aniž byste kdy viděli moře. Aktuální data o stavu přenosové soustavy lze sledovat přímo na stránkách ČEPS.

Neukládejte, vydělávejte: Jak v roce 2026 proměnit baterii v tiskárnu na peníze

Dostáváme se k tomu nejdůležitějšímu. Pokud máte doma nebo ve firmě baterii a používáte ji jen k tomu, abyste si večer posvítili tím, co jste si přes den vyrobili na střeše, děláte to špatně. V roce 2026 je takový přístup neekonomický. Vaše baterie má totiž mnohem větší potenciál – může se stát aktivním prvkem na trhu s energiemi.

Klíčem k úspěchu jsou tzv. SVR služby (služby výkonnostní rovnováhy). ČEPS, jako provozovatel přenosové soustavy, neustále hledá zdroje, které dokážou okamžitě zvýšit nebo snížit odběr, aby síť nespadla. A za tuto "pohotovost" platí královské peníze. Vaše baterie může vteřinu nabíjet a další vteřinu vybíjet podle toho, co síť zrovna potřebuje. Vy o tom ani nevíte, vše řídí algoritmus, ale na konci měsíce vám na účtu přistane zajímavá suma.

Tento model je ideální zejména pro firmy, které mají velké bateriové systémy nebo energeticky náročné provozy, jež lze krátkodobě omezit. Ale čím dál častěji se do hry zapojují i domácnosti. Stačí se zaregistrovat do agregačního bloku a nechat svou technologii pracovat za vás. Zapomeňte na pasivní čekání na úspory. Budoucnost je v aktivním obchodování flexibility. Pokud se chcete dozvědět více o tom, jak to technicky funguje, prostudujte si sekci jak to funguje. Informace o legislativním rámci najdete na stránkách Energetického regulačního úřadu (ERÚ).

Závěrem lze říci jediné: energetický trh v Česku se nenávratně změnil. Éra jednoduchých řešení je pryč. Kdo chce dnes na energiích šetřit (nebo vydělávat), musí být o krok napřed. Musí rozumět datům, sledovat trh a využívat moderní technologie pro sdílení a optimalizaci. Solárů sice ubývá, ale to jen proto, že ty nové už jsou mnohem chytřejší. Nepořizujte si jen panely. Pořiďte si systém, který za vás bude vydělávat peníze i ve chvíli, kdy zrovna spíte.

Zdroje

- Energetický regulační úřad (ERÚ) - OTE, a.s. - Operátor trhu s elektřinou - ČEPS, a.s. - Přenosová soustava ČR - oEnergetice.cz - Odborný portál o energetice - TZB-info - Stavebnictví, úspory energií

Obchodujete s batteriovými úložišti nebo hledáte partnera pro flexibilitu a day trading elektřiny? SmartEnergyShare nabízí kompletní řešení pro BESS projekty od 50 do 250 kW — obchodování flexibility, SVR služby a IoT monitoring. Zjistěte víc →

Další články na toto téma najdete na: SmartEnergyShare.cz Co je odchylka elektřiny, jak se účtuje a proč na ní vydě... Vice o energetický trh